Hlavní stránka

33. Ubránit se ruskému kapitálu není snadné

Hospodářské noviny | 02.11.2007 | rubrika: názory | strana: 10 | autor: Jan Macháček

Ruské firmy se zajímají o České aerolinie a ruzyňské letiště. Vláda chce oba podniky prodat. Jednak proto, že potřebuje investovat desítky miliard korun do infrastruktury a nebyla zatím schopna reformovat veřejné finance tak, aby na to stačily daně (a když zapomeneme na infrastrukturu, stát potřebuje rezervu na penzijní reformu).

A za druhé jde o to, že vláda pravého středu -věří (alespoň doufejme), že není žádný důvod k tomu, aby aerolinie spravoval stát. Jednak proto, že soukromý kapitál spravuje podobné podniky až na výjimky lépe. Jednak proto, že pokušení politiků státní firmy politizovat, vysávat a zneužívat či do jejich čela dosazovat nekompetentní lidi je věčné a neodstranitelné.

Tvrdík už je pryč (a s ním i jeho hospodářské výsledky), ale nějaký nový Tvrdík se může jednou zase klidně vrátit. Stačí, když se k moci dostane nějaká přihlouplá politická strana, což bohužel nejde vyloučit.

Aerolinie nejsou strategickou firmou. Praha je důležité hlavní město v Evropské unii, je Mekkou turistů, naši byznysmeni a podnikatelé musí cestovat po světě a musí z Prahy odlétat a do Prahy přilétat. Kdyby náhodou naše aerolinie přestaly existovat, ochotně za ně na všech trasách zaskočí konkurenti, létat se nepřestane.

Ne strategické, ale důležité

Zároveň ale platí, že mít aerolinie v národních barvách je do určité míry věcí prestiže, a navíc jde pořád o firmu (i když ne strategickou) velmi důležitou. Pokud se i v případě nákupu a pronájmu stíhaček argumentovalo tím, že je schopnost vlastní obrany vzdušného prostoru věcí prestiže, pak něco takového možná platí i pro národního leteckého dopravce.

V době masové privatizace 90. let běžně cirkulovalo klišé, že někdo -zpravidla nějaký cizinec -může nějakou firmu koupit jen proto, aby ji zavřel a zlikvidoval tak konkurenci. Z ekonomického hlediska ale takové počínání nemá smysl. Nákup firmy za tržní cenu zahrnuje i její budoucí zisky, takže zavřít takový podnik se nevyplatí. A majitel nakupující firmy (akcionář) by to ani nikdy nedovolil.

Zavřít ovládnutou firmu (zlikvidovat konkurenci) se může vyplatit jen ve dvou případech: když je společnost k mání pod cenou, nebo když k její koupi vedou motivy jiné než obchodní. A to může být případ ruských firem, které jsou ovládány státem. Ty totiž mohou využívat i jiných než jen vlastních peněz. A sledovat i jiné než jen čistě obchodní zájmy.

Pokud je řeč například o Aeroflotu, nabízejí se i další otázky. Například téma bezpečnosti letecké přepravy nebo budoucí částečná výměna leteckého parku ve prospěch ruských letadel.

Ve středu jsem v komentáři napsal, že není možné připravit zákon, který z privatizace vyloučí ruský kapitál. Jak se tedy Rusům bránit? Možností moc není. Bylo by snad možné vyhlásit ČSA strategickou firmou a rozhodnout, že zájemci musí pocházet z Evropské unie, ve které Rusko není a nebude. Tím bychom se ale zbytečně uzavřeli například americkému kapitálu (v době kdy chceme radar a mnozí touží po silné americké přítomnosti v této zemi). Do ČSA by z principu nesměly vstoupit ani třeba slavné singapurské aerolinie.

Letiště neodletí

Můžeme také oprášit prodej předem určenému zájemci, tedy postup, kterým vláda v roce 2000 prodala Českou spořitelnu rakouské Erste bank.

Společnost Air France už před patnácti lety do ČSA jednou neúspěšně vstoupila, mezitím ale zfúzovala s KLM a nová firma je jedním z nejlepších a nejlépe řízených evropských podniků. Jenže prodej předem určenému zájemci (ač ho česká legislativa umožňuje) může přinést značné komplikace: nekonečné tahanice s Evropskou komisí o to, zda se náhodou nejedná o veřejnou podporu.

Pokud vláda nedokáže najít způsob, jak vstupu ruského státního kapitálu zabránit; a pokud pozve do soutěže i skupiny, které mohou Rusům obratem aerolinky prodat, bylo by asi lepší jít s nimi na burzu. Ovládnutí ruským kapitálem se tím možná nezabrání, bude to ale trvat a celý proces bude relativně transparentní. Navíc může oživit burzu a prospět její prestiži.

Zbývá ještě otázka pražského letiště v Ruzyni. To se na první pohled jeví jako mnohem 'strategičtější firma' než flotila letadel. Letiště přece nelze prodat cizí velmoci! Jenže v případě nebezpečímůže naše armáda letiště obsadit. A letiště -ať už patří komukoli -tady zůstane, bude využíváno a nikam neodletí. Lze si představit, že někdo zavře letiště v Bratislavě, protože to vídeňské je od slovenského hlavního města blíže než za humny. V případě Prahy ale nic takového nehrozí.

2008-01-27
přečteno 1705x

[Zpět]