Hlavní stránka

61. Jaké jsou perspektivy letišť v České republice

Haló noviny | 27.11.2007 | rubrika: EKONOMIKA | strana: 11 | autor: Jan ZEMAN

Známe prý tři základní druhy lží: lež, polopravdu a statistiku. Plně to platí pro statistiku letecké dopravy. Pojímá totiž přepravní výkony letadel jako výkony firem registrovaných na území ČR nezávisle na místu provozované dopravy a tak vykazuje i v roce 2006 pokles přepravních výkonů nákladní letecké dopravy proti roku 1989, přestože tato v ČR mnohonásobně vzrostla. Nevěrohodný je i vykazovaný asi čtyřnásobný růst přepravních výkonů osobní letecké dopravy v ČR. Reálně jde o růst přepravních výkonů Českých aerolinií. Do třetice všeho zlého máme podle Ročenky dopravy v ČR 90 mezinárodních letišť. Kdeže ty letiště jsou? Prý čert ví. Za mezinárodní letiště je vykazováno i kdejaké polní letiště vhodné pro zemědělské letouny značky čmelák. To by moc nevadilo, kdyby politici krajských a někdejších okresních měst napříč politickým spektrem neměli vesměs představu o nutnosti mít moderní mezinárodní letiště a neprosazovali jí.

Na malých vzdálenostech letadla bez šancí

Situace s letišti je poměrně zřejmá. Jediným evropsky významným letištěm v ČR je to v Praze Ruzyni. Regionální význam mají ještě letiště Ostrava Mošnov a Brno v Tuřany. Ostatní letiště, byť jsou prý mezinárodní, mají význam jen místní a dopravní perspektivu žádnou. Proč?Z důvodů nutné ochrany měst před leteckým hlukem se letiště musí stavět kousek za městem, což vyvolává značnou dopravu z města na letiště a zpět a tím i určité časové ztráty. Spočítáme-li čas nutný na cestu z města na letiště a zpět, čas nutný k dvojímu odbavení a čas nutný k letu, byť jen na vzdálenost 250 km, dostaneme se ke 2,5 hodinám. Pokud dopravu z centra do centra příslušných měst zajistí vlaky, autobusy nebo auty rychleji, nemá drahá letecká doprava na takové trase mnoho šancí konkurovat. Po dokončení dálnice D 1 mezi Prahou a Brnem zákonitě skončila tato letecká linka, podobně končí letecká linka Praha -Ostrava poté, co se jí časově vyrovnal rychlovlak pendolíno. Nevylučuje to určité výjimky, ale ty příslušnou dopravu nezachrání. Nejinak je tomu jinde v Evropě. Francouzské rychlovlaky TGV potlačují leteckou dopravu i na středních vzdálenostech. Doménou letecké dopravy zůstane jen doprava na dlouhé vzdálenosti. Pokud letiště nebude mít rozsáhlou dálkovou dopravu, nebude mít šanci. Rozsáhlá dálková doprava je reálná, ale jen ve větších městech či aglomeracích, snad nad 500 000 obyvatel. Na tom mnoho nemění ani obrovské daňové úlevy -osvobození letecké (a vodní) dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty. Všechny druhy mezinárodní dopravy jsou navíc osvobozeny od placení daně z přidané hodnoty (DPH). Zatímco ekonomický přínos pro společnost lze vyjádřit účetní přidanou hodnotou (v roce 2005 činila v letecké dopravě ČR asi 3,8 mld. Kč), daňové osvobození odpustilo letecké dopravě v ČR asi 6,7 mld. Kč, tj. skoro dvojnásobek. Rostoucí nedostatek ropy rychle zvyšuje její cenu, narůstající rozval klimatu způsobený vysokými emisemi oxidu uhličitého zesiluje tlak na zrušení tzv. chicagských mezinárodních dohod, které osvobozují od placení spotřebních daní mezinárodní leteckou a mezinárodní vodní dopravu a od placení DPH včetně jimi spotřebovaných paliv a energie všechny druhy mezinárodní dopravy. Akční rádius letecké dopravy na krátkých a částečně i středně dlouhých linkách se tak dále citelně zúží. Je vícero krajů a měst, které získaly svá letiště od státu do svého vlastnictví. Mají na nich často velké budovatelské plány. Plány vesměs mimo realitu. Platí to i pro Pardubice, České Budějovice, Přerov, Karlovy V ary, Mariánské Lázně. Na rozvoj letišť jistě lze vynaložit velké peníze. Je ale též pravda, že tyto peníze budou z velké části proinvestované bez většího užitku.

Praha, Ostrava, Brno

Vážné problémy mají i tři největší letiště v ČR. Letiště Praha je ohroženo privatizací, zvláště pokud by to bylo do rukou konkurence, například letiště Vídeň. Letištím Praha, Ostrava Mošnov i Brno Tuřany stále chybí vlakové spojení se svými městy. Nejblíže je k němu Ostrava Mošnov, kde se příslušná trať již modernizuje a v dohledné době by mohly začít jezdit přímé osobní vlaky z Mošnova do Ostravy. Horší to je v Praze, kde sice byla nedávno uzavřena dohoda o společném postupu, ale otazníků zůstává řada. Nejhůře jsou na tom v Tuřanech. Většinou brněnských politiků prosazovaný odsun hlavního vlakového nádraží z centra Brna má na letiště v Tuřanech negativní dopad v tom, že by zastávka Brno Tuřany byla od letiště vzdálená nikoliv přijatelných 200 metrů (jako ve variantě nádraží v centru), ale pro většinu cestujících nepřijatelných přibližně 800 metrů.

2008-01-27
přečteno 1732x

[Zpět]